Překyselení organismu: co je pravda a co mýtus

Krev zdravého člověka si drží mírně zásadité pH kolem 7,4 a rozpětí, ve kterém se smí pohybovat, je velmi úzké. Kdyby se opravdu překyselila, jde o stav, který řeší nemocnice, ne čaj z bylin. Téma překyselení organismu je proto lepší brát s odstupem a ptát se, co tím kdo myslí.

Samotné slovo zní dramaticky. V praxi se pod ním obvykle skrývá jedna z několika věcí: kyselost moči, kyselost žaludku, skladba jídelníčku nebo prostě pocit únavy, pro který se hledá vysvětlení. Každá z nich je jiná a jen některá má smysl řešit.

Nejčastěji jde o záměnu krve a moči.

Co je pH a jak ho tělo drží

pH je číslo, které vyjadřuje kyselost nebo zásaditost roztoku. Pohybuje se na stupnici, kde nižší hodnota znamená kyselejší prostředí. Žaludek je silně kyselý, krev mírně zásaditá, moč se mění podle toho, co tělo právě vylučuje.

Tělo si pH krve hlídá pomocí několika systémů současně. Dýchání ovlivňuje množství oxidu uhličitého v krvi, ledviny upravují vylučování kyselin a zásad a v krvi působí látky, které zachycují přebytek kyselých nebo zásaditých iontů. Tato soustava pracuje nepřetržitě a velmi přesně.

Jídlo tedy pH krve přímo nepřeklopí. Kdyby to šlo tak snadno, stačila by miska ovoce nebo kysaného zelí a lidé by omdlévali podle jídelníčku.

Krev versus moč: dva různé nálezy

Moč skutečně reaguje na stravu výrazně. Po hodně bílkovinném jídle bývá kyselejší, po rostlinné stravě spíš zásaditější. Je to normální a proměnlivé během dne. Někdo si změří pH moči proužkem, uvidí kyselejší hodnotu a usoudí, že má překyselený organismus.

Tenhle závěr ale neplatí. Moč je odpad, který tělo právě upravuje, aby si krev udrželo ve správném rozmezí. Kyselá moč tak často znamená, že tělo pracuje správně, ne že selhává. Změna pH moči je výsledek, ne varovný signál sám o sobě.

Co pH opravdu ovlivňuje

Na kyselost vnitřního prostředí mají vliv především stavy, které tělo zatěžují dlouhodobě: onemocnění ledvin, dechové obtíže, neléčená cukrovka a některé otravy. Ty se projeví v laboratorních výsledcích a patří do rukou lékaře.

Běžný jídelníček zdravého člověka mezi nimi není. Stravovací návyky ovlivňují zdraví mnoha cestami, přes krevní tlak, hladinu cukru a tuků, hmotnost nebo stav střevní mikroflóry. Přes pH krve to ale obvykle není ta hlavní cesta. Představa, že za vším stojí „kyselé prostředí“, zjednodušuje něco, co má víc souvislostí.

Jídlo by se nemělo dělit na dobré a zlé podle pH.

Únava a časté nemoci: může za ně kyselost?

Trvalá únava a opakované infekce mají mnoho příčin. Patří mezi ně nedostatek spánku, málo pohybu, jednostranná strava, chudokrevnost, onemocnění štítné žlázy, cukrovka nebo psychická zátěž. Mluvit u nich o překyselení znamená minout skutečnou příčinu a odkládat řešení.

Když se cítíte dlouhodobě vyčerpaní a často nemocní, vyplatí se zajít k praktickému lékaři a nechat udělat základní vyšetření. Z rozboru krve se dá zjistit chudokrevnost, porucha štítné žlázy i cukrovka. Odpověď „máte překyselený organismus“ bez vyšetření je pohodlná, ale nepomůže.

Kdy má smysl jídelníček řešit

Jídelníček řešit má smysl vždycky, ale z jiných důvodů, než je pH. Když jíte málo zeleniny, hodně sladkého a málo vlákniny, tělo to pozná. Cílem pak není „odkyselení“, ale pestrá strava s dostatkem rostlinných potravin, celozrnných příloh, luštěnin a ovoce.

Takto postavený jídelníček mimochodem přispívá i k tomu, že moč bývá spíš zásaditější, a snižuje riziko některých potíží, třeba tvorby močových kamenů. Nejde však o zázračný mechanismus, ale o vedlejší výhoda rozumného stravování.

Změnu si proto nastavte podle jídla, ne podle barvy proužku.

Co pomůže a co je zbytečné

Pomůže pravidelný pohyb, dostatek spánku, omezení slazených nápojů a alkoholu a víc zeleniny na talíři. U konkrétních zdravotních potíží rozhoduje lékař, ne samo-diagnostika z internetu.

Zbytečné jsou drahé „zásadité“ prášky, kapičky a přístroje na měření pH z několika kapek. Když výrobce slibuje, že zvládne to, co fyziologie nepřipouští, hledejte v tom spíš podnikatelský záměr. Výjimkou jsou iontové nápoje při sportu, ty ale řeší ztrátu tekutin a minerálů, ne kyselost organismu.

Časté otázky

Může měření pH moči odhalit nemoc?

Samotné pH moči nemoc neodhalí. Je proměnlivé podle jídla a denní doby a pohybuje se v širokém rozmezí i u zdravého člověka. O onemocnění ledvin nebo cukrovce rozhodují jiné testy, které provádí laboratoř na základě doporučení lékaře.

Má smysl pít zásaditou vodu?

Jako zdroj tekutin je vhodná každá nezávadná voda. Zásaditá voda nijak zásadně nezmění pH krve, protože o to se stará tělo samo. Dražší balená voda s vyšším pH proto nemá žádný zvláštní zdravotní přínos oproti obyčejné vodě z kohoutku.

Které potraviny jsou „zásadité“?

Označení zásadité potraviny je zjednodušení. Obecně se sem řadí zelenina, ovoce, luštěniny a ořechy, tedy potraviny, které se v rozumném množství vyplatí jíst tak jako tak. Nejde ale o to, že by přímo měnily pH krve.

Pomůže od kyselosti bylinkový čaj nebo kloktání?

Uklidňující bylinky mohou prospět pohodě a trávení, kyselost organismu ale neovlivní. Kloktání působí jen v ústech a krku. Potíže, které přetrvávají týdny, je lepší řešit s lékařem než svépomocí.

Můj tip: Doporučila bych nedávat peníze za produkty na „odkyselení“ a raději investovat čas do pestrého jídelníčku a spánku. Když vás trápí únava, vyplatí se nejdřív základní vyšetření u lékaře, ne nákup dalšího doplňku.

Zdroje

• Ministerstvo zdravotnictví České republiky
• Státní zdravotní ústav
• Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně