Syndrom dráždivého tračníku: co o něm víme

Syndrom dráždivého tračníku je porucha funkce střeva, při které je trávení citlivější a střevo reaguje bouřlivěji, než by odpovídalo nálezu. Nejde o zánět ani o nádor a nejde o stav, který by poškozoval střevní tkáň. Přesto dokáže výrazně znepříjemnit život.

Projevuje se opakovanou bolestí břicha, nadýmáním a změnou stolice. Potíže přicházejí ve vlnách: období klidu střídají týdny, kdy se obtíže vracejí. Právě proto lidé často bloudí mezi lékaři, než se dostanou ke správné diagnóze.

Většina lidí s touto diagnózou nemá žádné jiné vážné onemocnění.

Co syndrom dráždivého tračníku je

Tračník je poslední část tlustého střeva a podílí se na vstřebávání vody a na posunu obsahu. U syndromu dráždivého tračníku je narušená komunikace mezi střevem a nervovým systémem. Střevo vnímá běžné podněty intenzivněji a reaguje na ně silněji.

Rozlišuje se několik forem podle toho, jaká stolice převažuje: forma se zácpou, forma s průjmem a forma smíšená, kdy se obojí střídá. Rozlišení pomáhá zvolit vhodný postup, proto lékaři zajímá, jak přesně se potíže projevují.

Jde o funkční poruchu, ne o poškození orgánu.

Jaké má projevy

Typická je bolest břicha, která ustupuje po stolici, a změna frekvence nebo konzistence stolice. Přidává se nadýmání, plynatost, pocit nedokonalého vyprázdnění a nutkání na toaletu, které přichází náhle.

• bolest břicha, která se po vyprázdnění zmírní,
• průjem, zácpa nebo střídání obojího,
• nadýmání a pocit plnosti,
• hlen ve stolici,
• únava a pokles nálady.

Potíže obvykle přicházejí po jídle, ve stresu nebo při změně režimu, například na cestách. Mnoho lidí popisuje, že se hůř cítí odpoledne a večer.

Co ho spouští

Jedna příčina neexistuje. Podílí se citlivost střevní stěny, složení střevní mikroflóry, prodělaný střevní zánět, genetická náchylnost a psychická zátěž. Roli hraje i to, jak jíte, jak spíte a kolik se hýbete.

U části lidí se obtíže objeví po těžké střevní infekci, u jiných postupně bez zjevného spouštěče. Zajímavé je, že jídlo samo často není pravou příčinou, ale spíš zviditelní problém. Střevo je citlivé a reaguje i na běžné potraviny.

Největším spouštěčem bývá stres.

Jak se diagnostikuje

Diagnóza se opírá o rozbor obtíží, o vyšetření a o vyloučení jiných onemocnění. Lékař se ptá, jak často a v jaké podobě se potíže objevují, jak vypadá stolice a zda jsou v rodině jiná onemocnění trávicího traktu. Podle nálezu může doporučit krevní testy, vyšetření stolice nebo jiná vyšetření.

Cílem není odhalit jednu nemoc, ale vyloučit stavy, které vypadají podobně. Patří k nim nesnášenlivost lepku, zánětlivá onemocnění střev, porucha štítné žlázy nebo potíže související s jinými chorobami.

Strava a stravovací režim

Základem je pravidelnost. Tři jídla denně v klidném tempu a dostatek tekutin působí lépe než složité diety. Důležité je jíst pomalu a důkladně kousat, protože polykání vzduchu při hltání přispívá k nadýmání.

Kdo tuší, že mu něco nedělá dobře, může si vést jednoduchý deník, ve kterém si zapisuje jídlo, obtíže a stres. Záznam pomůže najít souvislosti, které se z běžného pohledu ztrácejí.

Pomáhá i postupné zvýšení vlákniny a zařazení kvašených potravin. Naopak alkohol, silná káva a přeslazené nápoje obtíže často zhoršují. Když se problém nezlepší, lékař může doporučit specifický jídelníček, ale ten se řídí odborně a ne z internetu.

Psychika, stres a spánek

Role psychiky není výmluva ani naznačení, že jde o problém „v hlavě“. Střevo a mozek jsou propojené nervy i chemickými signály a stres tento přenos výrazně mění. Zhoršený spánek snižuje práh bolesti a přispívá k nadýmání.

Proto u části lidí pomůže psychoterapie, techniky opakovaného dýchání nebo relaxace. Stejně důležitý je dostatek pohybu, protože ten podporuje normální rytmus střeva. Vytrvalá chůze nebo plavání mívají lepší efekt než nárazové sportování.

Obtíže se zlepšují, když se stres snižuje.

Kdy jít k lékaři

Některé příznaky patří do ordinace bez odkladu. Patří mezi ně krev ve stolici, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti, horečky, noční bolesti, které budí ze spánku, a obtíže, které se objeví po padesátce poprvé. Také tehdy, když se potíže zřetelně zhoršují nebo se zásadně změní jejich charakter.

U dlouhodobých obtíží platí, že čím dřív se s lékařem začne, tím dřív se dá vyloučit vážnější onemocnění a nastavit léčba. Syndrom dráždivého tračníku se léčí kombinací úpravy stravy, režimu a podle potřeby i léků, které tlumí obtíže nebo upravují činnost střeva.

Časté otázky

Je syndrom dráždivého tračníku nebezpečný?

Ne. Nejde o nádorové ani zánětlivé onemocnění a nevede k poškození střeva. Komplikací je spíš kvalita života a únava, které obtíže přinášejí. Přesto ho musí lékař rozlišit od jiných stavů, proto je vyšetření nutné.

Může mi ublížit lepek?

U lidí s celiakií ano, ale to je jiná diagnóza. U syndromu dráždivého tračníku bývá problém spíš v některých těžko stravitelných sacharidech, než přímo v lepku. O vyloučení lepku nebo mléčného cukru z jídelníčku se vyplatí rozhodnout s lékařem.

Pomůže mi bezlepková strava?

Ne automaticky. Bezlepková strava je nutná u celiakie, u ostatních lidí nemusí přinést užitek a může být ochuzená o vlákninu. Změnu jídelníčku je proto lepší provádět pod vedením odborníka.

Pomohou probiotika nebo vláknina?

Kvašené potraviny a vláknina části lidí prospějí, jiným ale nadýmání zhorší. Záleží na formě obtíží a na dávce, proto se vyplatí přidávat je postupně a sledovat, jak tělo reaguje. Když se potíže zhorší, je lepší se poradit s lékařem.

Můj tip: Doporučila bych nehonit jednu potravinu za druhou a raději si poctivě psát deník. Pravidelný režim a méně stresu podle mě pomáhají častěji než jakýkoli zázračný doplněk.

Zdroje

• Ministerstvo zdravotnictví České republiky
• Česká gastroenterologická společnost ČLS JEP
• Státní zdravotní ústav